| FICHTL MÁNIE I | FICHTL MÁNIE II | FICHTL MÁNIE III | FICHTL MÁNIE IV |
| text video | text video | text video | text DISKUZE - novinka! |
Včerejší stav - 340 km. vyměnili jsme žárovku, natáhli řetěz a dost promrzli v Tatraách. Projeli jsme spleť nadjezdů a podjezdů v Bánské Bystrici, a ustlali si za Zvolenem na rozkvetlé louce. Ráno bylo super. Dnes bude asi pršet, tak vše balíme do igelitu. Slováci nás zdraví na každém kroku. Dnešní cíl je někde v Maďarsku.

Včerejší stav - 308 km. Projeli jsme Maďarskem, kde Romanova nulapětka přišla o výkon a museli jsme ji seřídit. Ustlali jsme si na podivné písečné plošině za hranicemi v Rumunsku. Všude kolem je spusta propadlých děr. Ráno nás probudili honáci krav a třínohý pes. V noci pršelo a už začíná znovu. Balíme mokrý stan a jedeme dál. Slováci nám Rumunsko rozmlouvali... Roman už chce jet domů ;)
Včera jsme ujeli 326 km. Rumunsko je hodně zvláštní. Rozbité jsou i cesty 1.tř. Asfalt jen na hlavních tazích. Na těchto rozbitých cestách se prohání koňské povozy spolu s luxusními mercedesy. Vletěl jsem do kaluže hluboké jako pincek sám. Obávám se, že si ho daty zničím. Zastavili jsme se i u ropného vrtu, kde ropa doslova tekla ze země. Dnes nám zase prší. Romana málem sundal projíždějící kamion. Už je to peklo. Roman chce pořád domů. Já už taky.
Dnešní stav 138km. Konečně nám to pořádně jelo. Navštívili jsme Draculův hrad a pak jsme dojeli. Vypraskali mi špice na zadním kole. Z 36 zůstalo 25ks. Pomohli nám kolem projíždějící Češi na motorkách, ale opravené to neni a nevím jestli bude zítra. Dnes nám zase prší a navíc i teče do stanu. Spme hned vedle cesty s potulnými psi, Trochu se bojím nějaké noční návštěvy. Doufám, že usnu a vzbudím se až ráno.
Dnešní stav cca 300 km. Špice jsem ještě večer přepletl, ale nedalo se to vycentrovat. Dopoledne jsme čekali co seženou v místním servise a během toho jsem kolo vypletl bez bez každé 5.a 6. Kupodivu to drží a dá se to i jakš takš vycentrovat. Dnes jsme zmokli jen jednou, zato pořádně. Při sjezdu na Bukurešť je už teplo. Lehce jsem upravil trasu, jelikož mistní cesty 3. třídy jsou hlíněné. Přes hranici nás pusti až ráno a okolí je údajně nebezpečné. Značky jsou místy rozstřílené a sem tam se mihnou policejní auta s majáky. Hranice se otevře až ráno, takřežespíme u jednoho domorodce hned u hranic s Bulharskem. Koupel byla sice v lavoru s dešťovou vodou, ale výborná. Zásuvka je jen na zahradě, tak dobíjíme baterky. Roman uz nechce domů. Asi to vážně zvládneme.
Tak posílám pěkný pozdrav z Albeny v Bulharsku. Ráno jsme dostali ještě snídani a opět nabití energií vyjeli k hranici. Dunaj jsme přejeli lodí u města Calaras. Dnes jsme jen museli Romanovi vyčistit trysky a seřídit zapalovaní. Jinak nemám moc výkon, takže pžedpokládám nějaký servis. Večer už Roman nenastartoval, ale to si necháme na zítra. Máme zde spoustu fanoušků z různých zemí. Jdeme to zapít a hlavně se osprchovat. Zítra možná vyrazíme do vysněné Varny. Doufám, že dojedeme i domů. Dnes máme 160 km.
Dnes jsme ujeli 240 km. Projeli jsme Varnu, Burgas a spíme v Černomorci. Asi 20x jsme vyčistili trysky, já vyměnil svíčku, opět dotáhl řetěz a zlomil i druhý šroubovák. Romanův stroj vydává podivné zvuky, doprovázené vybracemi. Můžete uzavírat sázky, jestli dojede. Já myslím, že ne. Veterán klub Varna nám pomohl sehnat špice na simson, které by měly pasovat. Také nám nabídli jagutkový olej, ať se nám lépe jede (voněl hezky). Zítra se budeme konečně válet. Děkujem všem za podporu.
V čerejší příjezd jsme zakončili v plážovém baru až do ranních hodin. Ráno jsme se váleli u moře. Vše je tady v azbuce a kemp je trošku nehezký. Odpoledne jsme přejeli do Primorska, kde se nám líbí moc. Na každém kroku potkáváme Čechy, Slováky a jiné fanoušky, kteří nevěří vlastním očím. Dostali jsme i nabídku k prodeji. Dostali bychom i letenky domů, ale to by pro nás nebylo nic zajímavého. Ubytování nám pomohli najít potápěči z centra Poseidon.
Omlouvám se za pozdní info00:12;) Dopoledne jsem si zašil tašky a pak jsme se opalovali na pláži. Byly obrovské vlny a vše super. Náš odpolední výlet od 5 se proměnil v opravu elektriky Romanova stroje. Vše měl ok a pořád nejel. Už jsem byl v koncích. Nevíme, čím to bylo, ale konečně jede. Trochu se bojím. Opět nám hodně pomohli potápěči z Poseidonu. Dostali jsme pivo a od místního art-tuning studia Pagan šátek na krk. Zítra vyrazíme domů novou trasou kolem hor v Rumunsku.
Dnes jsme vyrazili domů. Prvních 150 km se Romanův stroj třepal a vůbec netáhl. Myslel jsem, že už je po něm. Pak mě napadlo vyčistit výfuk. Od té chvíle doslova letí. Místy až 75km/hod. Také přišel o další 3 špice. Celkem mu chybí už 6 ks. Dnes jsme ujeli 355 km a spíme na farmě u města Shvistov(BG), hlídaní ostrahou proti Rumunům. Zitra se přeplavíme do Rumunska, kde budeme objíždět hory. Počasí je výborné. Jen cesty jsou rozbité. Museli jsme proto nočni jízdu ukončit.
Dnes jsme ujeli 275 km a 3 hodiny čekali na převoz přes Dunaj do Rumunska. Cesty jsou hodně špatné. Jsme unaveni jak po jízdě v motocrosu. Vletěl jsem do velke díry a urval zadní brzdu. Bohužel to nejde opravit, tak opatrně brzdím přední, kde nemám moc špic a zbytek nohama. Boty doma vyhodím. Jedeme po hlavní trase, kde je spousta Němců i Itaků. Vlídných lidí rapidne ubylo. Našli jsme si nocleh na zavřené pumpě před městem Strehaia. Údajně tu není bezpečno, tak snad napíšu i zítra. Máme tu i potulné psy. Berem pepřáky a lezem jen do spacáků. Ale asi stejně moc nenaspíme.
Včera jsme ujeli 421 km. Nocleh byl až na pár kapek bez problemů. Teplota klesla na 25°C což je pro nás už zima. Bojovali jsme se silným protivítrem a rozbitou cestou. Kolem hranic s Maďarskem je cesta lepší, tak můžeme jet i v noci. Promrzli a vyčerpaní přejíždíme hranice s Maďarskem ve 2 ráno. Ustlali jsme si v opuštěné novostavbě. Ráno posnídali ovoce ze zahrady a vyrážíme směr Budapešť.
Včerejší stav 320 km. Cesta byla dobrá. Telota 25 °C a jasno. Průjezd ucpanou Budepeští byl divoký. Kolony jsme předjížděli zleva i zprava. Trochu jsme měl problém dobrzdit. Občas jsem zastavoval místo za auty tak vedle nich. Uprostřed turistického ruchu, za solidního obecensktva si Roman vyčistil trysky. Mnohdy na nás Maďaři mávají, nebo si nás fotí. Večer jsme dojeli na Slovensko, kde nás čekal náš kamarád Milan. Všichni jsme pak přespali na začínajícím motosrazu v Želiezovcích. Romanovi to chrastí ale jede.
Pořádající klub MC náš výkon až na jednoho nijak neoslovil. Ráno se u nás vystřídali snad všichno další účastníci srazu a to ani nevěděli odkud jedeme. Po vydatné snídani jedeme konečně domů. Zastavujeme se v Seredi u už našeho známého, se kterým se potkáváme téměř při každé cestě. Před hranicemu si dopřáváme oběd za poslední Eura. Po přejezdu přes hranice propadáme euforii a jedeme non-stop na plný plyn. Okružní jízda Opavou a do Holasovic vjíždíme přesně o půlnoci.
Po této cestě mi opět došlo jaký máme doma luxus, kterého si budu zase dlouho vážit. Postupně budu zase psát kompletní článek z cesty a sestříhám i video. Letos jsme točili více než jindy, takže snad bude vypadat dobře.
Děkuji všem co nás podpořili, Lukáši Nopovi a LUK Motu za olel, Zuzce Semančíkoví Čalounictví za brašny, Jiřímu Zavadilovi za zprávu webu, Rodině za podporu před cestou i na ní, všem co nám na cestě nějak mohli, ale i těm, kteří o naši cestu projevili zájem, nebo na nás jen mávli z projíždějícího auta.
![]() |